Banner_540x60_AMSP.jpg

GASTRO_540x60_sleva__002_.jpg

EU_540x60_2.jpg


Tři kontroverzní body novely zákoníku práce

Ve sdělovacích prostředcích se diskutuje zejména o třech kontroverzních bodech, z nichž prvé dva nebyly požadovány zaměstnavateli. Vláda na svém zasedání dne 29. června 2011 schválila návrh novely zákoníku práce.V současné době není ještě známa odsouhlasená verze, která bude postoupena k projednání a schválení do PSP ČR.

Ve sdělovacích prostředcích se diskutuje zejména o třech kontroverzních bodech, z nichž prvé dva nebyly požadovány zaměstnavateli a z pohledu zaměstnavatelů je lze označit za zcela „zcestné úpravy“, které jdou proti jakékoli proklamované flexibilitě v pracovněprávních vztazích a v konečném důsledku negují vše pozitivní, co novela pro zaměstnavatele přináší.

Jde o nesmyslnou úpravu pracovních poměrů na dobu určitou, která sice jakoby prodlužuje možnost uzavřít pracovní poměr na dobu určitou až na dobu tří let (dnes limit 2 roky) a možnost opakovaně sjednat pracovní poměr, případně prodloužit ještě dvakrát. Bohužel však neobsahuje již to podstatné a pružné, co bylo ve stávající právní úpravě - a to opakovaně sjednávat pracovní poměry na dobu určitou zejména z vážných provozních důvodů, z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance (např. mateřská dovolená, rodičovská dovolená nebo dlouhodobá nemoc). „Tvrdé limity“ - tzv. 3x a dost nejsou pro nikoho z praxe žádným přínosem, protože mohou být vyčerpány ne „teoreticky“ v průběhu devíti let, ale zcela „prakticky“ také v roce a půl, ve dvou. (Pozn. v době uzávěrky tohoto eNewsletteru není k dispozici paragrafované znění vládního návrhu novely ZP, ale lze toto dovodit z vyjádření ministra Drábka).

Stejně tak prodloužení období pro uzavírání dohod o provedení práce ze stávajících 150 hodin na 300 hodin ročně se zavedením odvodů na pojistné v podstatě směřuje k likvidaci této dnes téměř jedné flexibilní a doplňkové formy zaměstnávání, kterou mohou zaměstnavatelé použít. V lepším případě hledání cest, jak se „vejít“ do limitu 10.000 Kč. Je zjevné, že navrhovaná úprava sleduje výlučně fiskální dopad, tj. získat zdroj na straně příjmů. Důkazem je to, že limit na pojistné se vůbec neodvíjí od diskutovaných 150 či 300 hodin, respektive zachovat současný stav nebo otevřít prostor pro využívání dohod o provedení práce. Náš požadavek zněl a i nyní o to více zní zcela jednoznačně - ponechat úpravu tak, jak je, to je dosavadní nižší limit bez pojistného, 300 hodin s pojistným nikdo nechce.      

Mnoho diskusí vyvolává i nový výpovědní důvod, který spočívá v možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele, pokud zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem poruší režim dočasně práce neschopného. Co to znamená? Proč tento důvod? Protože zaměstnavatelé poskytují zaměstnanci náhradu mzdy po dobu prvých 3 týdnů pracovní neschopnosti a měli by mít možnost postihnout zaměstnance, který si v této době k jeho „nemocenské“ přivydělává „melouchařením“, případně provádí různé řemeslné a zemědělské práce na svých nemovitostech. Tuto potřebu deklarovali zejména malí zaměstnavatelé, kteří si často ztěžovali na některé své zaměstnance. Že půjde o mimořádné případy, kdy bude možné tento důvod uplatnit a tedy i tzv. „ustát“ v očekávaném soudním řízení, je zřejmé. Často uváděné příklady „nedodržení vycházek“, „neotevření z důvodů spánku“ atd. nejsou případy, které by mohly být považovány za „zvlášť hrubé“ porušení.

Naproti tomu je nutné zmínit i určitá pozitiva této novely, která se podařila do jejího obsahu po mnoha letech dostat – např. možnost zohlednit veškerou přesčasovou práci ve smluvní mzdě vedoucích zaměstnanců a prodloužit zkušební dobu, aby byl dán větší prostor pro vzájemné poznání se a předešlo se unáhlenému skončení pracovního poměru; možnost přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (pozn. § 38 odst. 4 „starého“ zákoníku práce), kdy zaměstnavatelé nebudou muset ze sebe dělat uměle agentury práce, aby mohli vyslat zaměstnance v rámci koncernu z „matky“ do „dcery“, budou si moci operativně pomoci i malí zaměstnavatelé mezi sebou a reagovat na aktuální ekonomickou situaci a vývoj zakázek. Mezi tyto návrhy dále patří i navrácení moderačního práva soudu, které umožní soudům, aby snížily náklady firmám při prohraných soudních sporech o neplatnosti skončení pracovního poměru, spočívající v náhradě mzdy zaměstnanci; snížení minimální výše odstupného, které byť v minimální míře zohledňuje dobu trvání pracovního poměru. V případě ekonomických problémů spojených s poklesem poptávky po výrobcích a službách a nutností omezit výrobu zaměstnavatelé, u kterých nepůsobí odborová organizace, zaměstnavatelé určitě uvítají, že budou moci stanovit náhradu mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku operativně vnitřním předpisem, aniž by museli jako dosud absolvovat „administrativní proceduru s úřadem práce“ (jiná překážka v práci zaměstnavatele, tzv. částečná nezaměstnanost).   

Po seznámení se s návrhem vládního návrhu zákona, je možné, že budou i další přijaté úpravy diskutovány a bude ještě šance, zejména kontroverzní úpravy změnit v rámci další „pouti“ zákoníku práce legislativním procesem v Parlamentu ČR.

Zdroj: SP ČR


Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« říjen »
  Po Út St Čt So Ne
40   1 2 3 4 5 6
41 7 8 9 10 11 12 13
42 14 15 16 17 18 19 20
43 21 22 23 24 25 26 27
44 28 29 30 31      

02_EET.png

01_MIST__I___EMESEL.png

03_ANAL__ZA.png

04_MEOHUB.png
04_FB_podnikova_zena.png

04_FB_SC_YB.png

05_FB_R___2016.png

06_YT_R___2016.png


AMSP obrázek 1 AMSP obrázek 2 AMSP obrázek 3 AMSP obrázek 4 AMSP obrázek 5

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Od roku 2001 sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, ženy v podnikání a podnikatele na venkově.