Banner_540x60_AMSP.jpg

GASTRO_540x60_sleva__002_.jpg

EU_540x60_2.jpg


Stanovisko k návrhu zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob

AMSP ČR podporuje stanovisko Komory daňových poradců (KDP). Vybíráme nejzávaznější připomínky, které považujeme za podstatné a očekáváme, že budou napraveny. Podporujeme ale i ostatní návrhy KDP. Dále jejich připomínky doplňujeme o připomínky Svazu průmyslu a dopravy ČR a o několik vlastních z pohledu firem.

Stanovisko k návrhu zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob a k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob:

Veškeré daňové úpravy mají dopad na podmínky podnikání skrze administrativní náročnost, právní jistotu prostředí, rizika neúmyslných chyb, srozumitelnost pro podnikatele apod. Z těchto důvodů je potřeba respektovat při sestavování návrhů maximální přehlednost a jednoznačnost spolu s tím, že by měly být podmínky platby daně a pojistného pro podnikatele spíše zjednodušovány - tak, jak je uváděno v záměrech vlády. V řadě případů návrhu je potřeba sjednotit terminologii (př. §61 vs. 64) či upřesnit některá ustanovení.

Zásadní připomínky k návrhu zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob:

§ 106 Provedení vypořádání záloh

Termíny 15.3. pro zpracování žádosti o vypořádání záloh a 31.3. pro odeslání vyúčtování dle § 115 tohoto návrhu zákona jsou významným omezením oproti současnému stavu.  

Odůvodnění:

  • U velkého počtu zaměstnanců nebude mít zaměstnavatel dostatek času žádosti o vypořádání záloh kvalitně zpracovat. Nebude prostor pro kontrolu správnosti a tím bude docházet k chybovosti ve zpracování.
  • Tlak na mimořádný výplatní termín specielně pro vypořádání záloh, tím by došlo na straně zaměstnavatele ke zvýšeným nákladům
  • Pokud do vyúčtování, které má být odesláno do 31.3., bude nutné zahrnout i hodnotu vypořádání záloh provedených do 15.3., bude problém s jeho vystavením v případě, že se bude provádět vypořádání záloh v měsíci březnu.

Požadujeme:

Posunout termín pro zpracování žádosti o vypořádání záloh z 15.3. na 31.3., a to za předpokladu, že vyplacení kladného výsledku vypořádání záloh bude možné uskutečnit ve výplatním termínu zúčtování mzdy za měsíc březen. Posunout termín pro odeslání vyúčtování z 31.3. na 30.4.

Odpovědnost plátce a poplatníka

Nesouhlasíme s převedením odpovědnosti za nesprávné stanovení výše zálohy na daň/daně z viny poplatníka zpět na plátce. (Detailnější komentář viz „Obecné připomínky – „Odpovědnost plátce a poplatníka“)

Odůvodnění:

  • Zvýšení administrativní náročnosti: z důvodu chyby zaměstnance musí zaměstnavatel podat následné hlášení.
  • Zaměstnavatel by neměl být sankcionován za chyby svých zaměstnanců.

Navrhujeme:

Ponechat původní znění § 38i, odst. 6, které mělo vejít v platnost 1.1.2015 („V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně

a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit, nebo
b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit
“).

Zásadní připomínky k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob

Zákon o daních z příjmů – odstranění §38k a §38l

Ze zákona o daních z příjmů je odstraněno znění § 38k a §38l, které upravovalo způsob uplatnění a prokázání nároků na slevy, nezdanitelné částky a daňové zvýhodnění. V zákoně o veřejných pojistných adekvátní ustanovení chybí. Pouze je v § 110 až 112 uvedena obecná povinnost nároky prokázat a zohlednit.

Požadujeme:

Doplnit ustanovení pro rozsah uplatňovaných nároků a zajištění právní jistoty pojmu "řádné prokázání". Dále zajistit, aby měl zaměstnavatel oprávnění vyžadovat konkrétní doklady (vs. zákon o ochraně osobních údajů) a jistotu, jaké doklady má po zaměstnanci k prokázání nároků požadovat.

Ostatní připomínky k návrhu zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob

§44 Předmět pojistného

Mělo by být reflektováno, zda konkrétní příjmy samoplátce vstupují do základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění/důchodové spoření/zdravotní pojištění.

§ 45 Dílčí základy pojistného

Mělo by být řešeno, zda má samoplátce odvádět pojistné z úhrnu mezd ve vztahu ke všem dílčím základům pojistného nebo pouze k těm, jichž se sám účastní jako poplatník (např. zahraniční zaměstnanec účastnící se pouze zdravotního pojištění v ČR by měl odvádět i pojistné na důchodové pojištění?)

§ 62 Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání a § 63 Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Zvýší se administrativní zátěž. Návrh nelze rozhodně považovat za deklarované zjednodušení.

Navrhujeme:

Zachovat stávající úpravu a nerozšiřovat případy, kdy je nutné podat daňové přiznání.

§ 74 Dílčí základy zálohy a slevy na záloze

Nově navrhovaný výpočet je zbytečně složitý oproti současnému stavu, kdy se jednoduše vychází z poslední vypočtené daně.

Navrhujeme:

Zachovat současný výpočet záloh.

§ 96 Hlášení a § 115 Vyúčtování

Text dané úpravy není jednoznačný, ale je z něj možné také dovodit, že každý měsíc bude třeba podávat až 4 části hlášení, a to podle jednotlivých zaměstnanců a k tomu ještě povinně elektronicky (dle §115).

Navrhujeme:

Zjednodušit podávání hlášení a vyúčtování tak, aby nedošlo k přidávání údaje a podávání nebylo komplikovanější než dnes. To znamená například jedno společné hlášení.

§ 115 Vyúčtování

Doporučujeme zvážit určitou hranici, do jejíž výše by nebylo nutné hlášení v této podobě podávat a spíše motivovat k podávání elektronicky.

Navrhujeme:

Stanovit určitý limit, do jehož výše by nebylo nutné podávat vyúčtování pouze elektronicky. K podávání hlášení elektronicky motivovat pozitivně - např. prodloužením lhůty pro podávání hlášení.

Ostatní připomínky k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob

Čl. I bod 61 - § 39r ZDP

K dané otázce by měla proběhnout koncepční diskuze, na jejímž základě by se zvolil model vztahu účetního výsledku hospodaření a základu daně.

Navrhujeme:

Tento bod z uvedené novely vypustit.

 Čl. X bod 1

Je vytvářen prostor pro šikanu daňových subjektů a přibývá možnost udělit pokutu. Požadujeme vypuštění tohoto článku v rámci novelizace.

Obecné připomínky

Díl 4 Zálohy

Z textu zákona nevyplývá, zda záloha na osobní daň bude splatná v jedné částce nebo je bude nutné platit za každý dílčí základ zálohy samostatně. Pokud by měly být placeny zálohy za každý dílčí základ samostatně, je to v příkrém rozporu s deklarovaným záměrem zjednodušení.

Daň vs. pojistné

Navrhovaný zákon obsahuje koncepční problém: co jsou jednotlivá pojistná v uvedeném návrhu? Tj. zda jde o pojistné či daň. Návrh je dle našeho názoru z tohoto hlediska nekonzistentní, když například § 1 návrhu svědčí pro to, že jde o pojistné, kdežto § 55 návrhu spíše svědčí pro to, že jde o daň. Jednoznačná odpověď na tuto otázku je velmi důležitá, neboť z judikatury NSS a US vyplývají v případě daně a pojistného odlišné principy pro příslušná řízení. Například v případě pojistného nelze dle judikatury uplatnit princip v pochybnostech ve prospěch, ale na druhé straně je nutné zachovat princip určité ekvivalence typický pro pojistné. Tato otázka by principielně měla být v návrhu koncepčně vyřešena.

Navrhujeme:

a) V návrhu jednoznačně uvést a sjednotit, co z předmětných povinných plateb má charakter daně a co pojistného

b) Zvážit používanou terminologii (například vhodnost pojmu "osobní daň")

Maximální základy (§ 11, § 34, § 50, § 78 § 157)

Maximální základy by měly být co nejvíce sjednoceny. Také stanovení stropů na úrovni průměrné nikoliv skutečné mzdy je nelogické a může vést ve svém důsledku ke komplikacím a problémům. Pokud bude zachována úprava maximálního vyměřovacího základu na úrovni průměrné nikoliv skutečné mzdy, doporučujeme do důvodové zprávy výslovně doplnit, že nebudou sankciovány postupy, kdy budou zaměstnanci zaměstnaní v různých společnostech podle výše mzdy.

Maximální vyměřovací základ souběhu u OSVČ a závislé činnosti § 78 - dle návrhu se má nadále během roku samostatně posuzovat maximum u záloh placených poplatníkem (např. z jeho samostatné činnosti) a záloh odváděných plátcem za tohoto poplatníka. Teprve po skončení roku budou částky nad maximum vráceny poplatníkovi (na základě pojistného přiznání nebo vypořádání záloh). V rámci zjednodušení a vzhledem k tomu, že by správci daně měli mít k dispozici všechny potřebné údaje, by mělo být možné sledovat překročení maxima v součtu záloh u plátce a poplatníka a po překročení maxima zastavit zálohování jak z titulu OSVČ, tak z titulu plátce.

Navrhujeme:

a) Sjednotit maximální základ v jednotlivých případech.

b) Upravit maximální vyměřovací základ na úroveň skutečné nikoliv průměrné mzdy (Pokud bude zachována úprava u maximálního vyměřovacího základu na úrovni průměrné nikoliv skutečné mzdy, do důvodové zprávy výslovně doplnit, že nebudou sankciovány postupy, kdy budou zaměstnanci zaměstnaní v různých společnostech podle výše mzdy)

c) V případě souběhu OSVČ a zaměstnance průběžně sledovat u správce daně zálohy placené zaměstnavatelem a OSVČ a po dosažení maxima zrušit povinnost platit zálohy jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance.

Možnost zvýšení základu pro pojistné na důchodové pojištění

Dle návrhu OSVČ nebudou mít možnost navýšit základ pro pojistné na důchodové pojištění. Zvýšení pojistného na důchodové pojištění u nich bude možné jen současným přihlášením k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Takové řešení je administrativně náročné. Dle návrhu bude nižší sazba pojistného (6,5%) zároveň znamenat nižší dávky. Za této situace by mělo být i v zájmu státu umožnit jednoduché zvýšení základu daně na důchodovém pojištění.

Navrhujeme:

Zachovat možnost jednoduchého zvýšení základu pro pojistné na důchodové pojištění dle současné právní úpravy.

Odpovědnost plátce a poplatníka

V zákoně by mělo být jednoznačně obecně odlišeno, kdo zodpovídá za uvedení kterých skutečností a kdo případně ponese následky v případě uvedení nepravdivých skutečností. Stane-li se tak na základě údajů, které sděluje plátci poplatník a ty se při kontrole ukážou jako nesprávné a vedou k doměření, potom není důvod, aby byl sankcionován plátce. Dále oproti současnému stavu návrh nestanoví, jakým způsobem zaměstnanci prokazují skutečnosti pro stanovení zálohy zaměstnavateli. Uvedení těchto skutečností na tiskopisu, který vydá MF, může být nedostatečné, každý plátce daně bude vyžadovat něco jiného a vznikne nejednotnost.

Navrhujeme:

Aby zákon jednoznačně stanovil, kdo je odpovědný za chybnou výši zálohy případně i odvodu daně v rámci ročního zúčtování. Stane-li se tak na základě údajů, které sděluje plátci poplatník a ty se při kontrole ukážou jako nesprávné a vedou k doměření, potom nesankcionovat plátce. V souladu s dnešní úpravou uvést, čím bude zaměstnanec zaměstnavateli prokazovat skutečnosti rozhodné pro stanovení zálohy zaměstnavateli.

Zálohové platby a jejich samovyměření (§ 103 a § 104)

Odmítáme systém automatického samovyměření v návaznosti na penále ve výši 20%.

Opětovně navrhujeme znovuzavedení možnosti individuálního promíjení daně. Lze předpokládat, že by tato nová právní úprava přinesla daleko závažnější dopady pro daňový subjekt v mnohých případech neúmyslných chyb.

Povinnost platit pojistné, účast na pojištění - jeden kompetentní orgán

Veškeré otázky relevantní pro danou oblast v souladu s cílem JIM (Jednotným inkasním místem) by měl posuzovat jeden státní orgán, jak je uvedeno v principiálních záměrech JIM.


Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« říjen »
  Po Út St Čt So Ne
40   1 2 3 4 5 6
41 7 8 9 10 11 12 13
42 14 15 16 17 18 19 20
43 21 22 23 24 25 26 27
44 28 29 30 31      

02_EET.png

01_MIST__I___EMESEL.png

03_ANAL__ZA.png

04_MEOHUB.png
04_FB_podnikova_zena.png

04_FB_SC_YB.png

05_FB_R___2016.png

06_YT_R___2016.png


AMSP obrázek 1 AMSP obrázek 2 AMSP obrázek 3 AMSP obrázek 4 AMSP obrázek 5

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Od roku 2001 sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, ženy v podnikání a podnikatele na venkově.