Banner_540x60_AMSP.jpg

GASTRO_540x60_sleva__002_.jpg

EU_540x60_2.jpg


Stanovisko AMSP ČR k návrhu na zvyšování minimální mzdy

AMSP ČR zásadně nesouhlasí s navyšováním minimální mzdy, k němuž by nebylo nutné přistupovat, kdyby se stát choval jako řádný hospodář. Má-li dojít k jakémukoli zvýšení zátěže podniků, pak je legitimním požadavkem minimálně narovnání podmínek odvodů státních zaměstnanců z jejich příjmů na úroveň firemních zaměstnanců.

1. Značně nepovedený a světově nedoporučovaný koncept PENZ.REFORMY,
2. jenž vyvolává tlak na zcela zbytečné ZVÝŠENÍ DPH,
3. a tím na ZVYŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO MINIMA,
4. jenž má vliv na snižování rozdílu mezi "prací" a "neprací", zůstane-li zachována MIN.MZDA
5. bude-li MIN MZDA zvýšena, dopadem bude ZATÍŽENÍ PODNIKŮ:
- vznikne tlak na zvyšování mezd obecně,
- podnikům se zvednou náklady (nejen mzdový výdaj, ale zejména odvody),
- vznikne tak tlak na další úspory,
což po 2-letém krizovém úsilí firem nyní v době velmi křehkého růstu ekonomiky nelze považovat za vhodné,
- a též tlak na produktivitu práce ve firmách.
 
K ničemu podobnému však ve státním sektoru bohužel nedochází
- stát nenalézá dostatečné úspory a nerestrukturalizuje efektivně, přičemž svou impotentnost řeší přenesením zátěže na podniky

Má-li dojít k jakémukoli zvýšení zátěže podniků, pak je legitimním požadavkem minimálně narovnání podmínek odvodů státních zaměstnanců z jejich příjmů na úroveň firemních zaměstnanců
(viz bod 5/ Argumentace).

Argumenty detail:

1/ To, že minimální mzda byla takto nastavena v roce 2007 neznamená, že byla nastavena správně (tj. mohla být klidně níž). Správné nastavení minimální mzdy zvyšuje zaměstnanost, neboť motivuje občany k přijmutí i hůře placené práce.

Od ledna letošního roku zvýšilo v Evropě minimální mzdu pouze pět zemí (Francie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Turecko). Irsko dokonce minimální mzdu snížilo. Snížení minimální mzdy v Irsku je cestou, jak pomoci domácím firmám a snížit jim mzdové náklady a zvýšit jejich konkurenceschopnost na světových trzích.

2/ Od průměrné mzdy není vhodné se odrážet, to je jeden z nejvíce zavádějících indikátorů (byť hojně používaný). I kdybychom tak však učinili, v porovnání se zahraničím nedojdeme k nijak dramatickým rozdílům: tam, kde je nastavena minimální mzda, dosahuje zpravidla výše kolem 40% průměrné mzdy, v Česku je to cca 34%.  Jsou však evropské země  (např. Německo), kde vůbec minimální mzda uzákoněna není.

Není bez zajímavosti, že nejvyšší minimální mzda (v poměru k té průměrné) je v Moldavsku, Černé Hoře, Ukrajině a Bělorusku, což není v tuto chvíli primárně ekonomickým modelem, k němuž by bylo vhodné se blížit.

3/ Je nezbytné se spíše odvíjet od ŽIVOTNÍHO MINIMA (3.126,-Kč) a výše sociálních dávek (bydlení, přídavky na děti apod.), což je v Česku tradičně kamenem úrazu. Tam je zcela zásadní, aby vznikl větší rozdíl mezi "prací" a "neprací".  Aby minimální mzda plnila důležitou motivační funkci, lidé pracující za minimální mzdu musí mít výrazně vyšší životní standard, než občané dlouhodobě odkázaní na sociální dávky.

Minimální mzda v EU je zpravidla stanovena na úrovni zhruba dvakrát větší než životní minimum. Životní minimum (na jednotlivce) se v ČR od roku 2007 též nezměnilo, a tedy neměnnost minimální mzdy u nás nepovažujeme za nic specifického.

Nyní se zvýšením DPH se však uvažuje (MPSV) o navýšení životního minima o 6-12%, což by ovšem pokrývalo i inflaci (tj. bylo by srovnatelné jen s reálnými – nikoli nominálními – mzdami).

4/ Ve smyslu minimální mzdy je však též zcela žádoucí, aby se mírně rozšiřoval rozdíl v odměně za kvalifikovanou a nekvalifikovanou práci.

5/ Pojistné státních zaměstnanců nebylo zvýšeno od roku 2009 (platnost od 2010), a i tehdy se jednalo o zvýšení velmi minoritní (o cca 6%). Státní zaměstnance (i ostatní pojištěnce) tak stát staví do role černých pasažérů systému.  

Privátní zaměstnanec odvede 13,5% z celého vyměřovacího základu své mzdy, přičemž státní zaměstnanec odvede sice stejné %, ale jeho vyměřovací základ je o celé 3/4 nižší. 

Optimální by pak bylo narovnat celou odvodovou stránku věci i na straně státu coby zaměstnavatele. Byl by tak nucen (nepřikročí-li opět k nefér jednostrannému aktu zvýšení daní) stejně jako podnik nalézat úspory, zvyšovat produktivitu a hospodařit efektivněji. 

POZN. 1: V úvahu bereme nominální mzdy (nikoli reálné, neboť tyto přepočty ze seriózních zdrojů nemáme k dispozici). Argumentovat inflací by mělo být i v médiích značně opatrnější (viz spekulace na ČT o min.mzdě ve výši 9.200 Kč apod.). V soukromém sektoru firmy nezvyšují mzdy na základě míry inflace, nýbrž na základě tržních tlaků nebo v lepším případě na základě PRODUKTIVITY práce.  

POZN. 2: Za minimální mzdu v Česku pracuje přibližně pouze 1% procento zaměstnanců (např. v Lucembursku je to každý sedmý zaměstnanec).

 


Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« říjen »
  Po Út St Čt So Ne
40   1 2 3 4 5 6
41 7 8 9 10 11 12 13
42 14 15 16 17 18 19 20
43 21 22 23 24 25 26 27
44 28 29 30 31      

02_EET.png

01_MIST__I___EMESEL.png

03_ANAL__ZA.png

04_MEOHUB.png
04_FB_podnikova_zena.png

04_FB_SC_YB.png

05_FB_R___2016.png

06_YT_R___2016.png


AMSP obrázek 1 AMSP obrázek 2 AMSP obrázek 3 AMSP obrázek 4 AMSP obrázek 5

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Od roku 2001 sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, ženy v podnikání a podnikatele na venkově.