Novinky v řešení sporů s dlužníky potěší malé i střední podnikatele
Rozhodčí řízení je oblastí, která se v České republice postupně rozvíjela od roku 1995, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tento zákon zavedl - vedle možnosti řešit majetkové spory mezi podnikateli navzájem nebo mezi podnikateli a jejich zákazníky soudní cestou – též možnost jejich řešení rozhodcem.
Rozhodce je osobou, kterou si jmenují strany v rozhodčí smlouvě buď výslovně jejím určením, nebo takovým určením pověří třetí osobu. Řešení sporů touto cestou uvítali v minulosti desetitisíce podnikatelů, kterým rozhodčí řízení ušetřilo náklady a čas, neboť trvá cca 3-4 měsíce, zatímco řešení téhož sporu soudní cestou cca 2-3 roky.
Rozhodčí doložku je nutné přizpůsobit zákonu
Po počátečním boomu rozhodčího řízení přišlo v této oblasti určité vystřízlivění, neboť Nejvyšší soud České republiky v květnu 2011 označil některé dosud povolené postupy za nestandardní a odmítl, aby byly na základě rozhodčích nálezů nařizovány exekuce. Zájem podnikatelské veřejnosti po tomto zásahu Nejvyššího soudu a po mediálním „odsouzení“ praktik některých rozhodců logicky výrazně opadl.
Ministerstvo spravedlnosti a vláda řekly ANO
Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Vláda České republiky však – vědomy si obrovského přetížení soudů obecné soudní soustavy, které nestačí vyřizovat soudní případy bez zbytečných průtahů a dochází k tak velké administrativní zátěži podniků i občanů – provedly novelu zákona o rozhodčím řízení (zákon č. 19/2012 Sb.), kterou podmínky pro jmenování rozhodce zpřesnily, aby o něm již nadále nevznikaly pochybnosti a problémy s nařizováním exekucí na základě rozhodčího nálezu již nadále nebyly.
Vhodné řešení pro malé a střední firmy
Rozhodce tak může s účinností od 1. 4. 2012 být jmenován jakoukoli třetí osobou, která je v rozhodčí doložce transparentně označena. Takovou osobou je IAL SE, právní a rozhodčí instituce, která v oblasti rozhodčího řízení působí již řadu let a která nabízí rozhodčí doložky v souladu se zákonem a jeho novelou.
Od letošního roku 2014 začínají pomalu napadat první rozsudky obecných soudů, týkající se rozhodčích doložek uzavřených po 1. 4. 2012 a z prvních reakcí lze poukázat na pozitivní příklon soudů k rozhodčímu řízení.
Řešení sporů je nutné plánovat dopředu
Rozhodčí doložka je zvláštní ustanovení ve smlouvě, které říká, že s případným sporem půjdou její účastníci před rozhodce a ne ke klasickému státnímu soudu. Verdikt takového rozhodce se označuje jako rozhodčí nález a je ze zákona považován za rozhodnutí, postavené na úroveň soudu. Rozhodnutí je podkladem k exekuci stejně jako kterékoliv jiné. Na základě rozhodčího nálezu ji lze vést i v zahraničí, a to mnohem jednodušeji, než na základě soudního rozhodnutí (např. na Slovensku, v Polsku, v Německu apod.). Důležité pro firmy je, že rozhodčí doložku ne vhodné uzavřít před započetím sporu, tedy zpravidla již při podpisu „hlavní“ smlouvy s jejich obchodním partnerem, nebo zákazníkem. Je tomu tak z důvodu, že v době po vzniku sporu již nebude mít ten, kdo Vám dluží, na jejím uzavření žádný zájem. Řešení sporů je tak nutné plánovat podobně jako jiné segmenty Vaší podnikatelské činnosti dopředu.
Jak se vyznat v rozhodčím řízení
Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., který mj. pořádá již 10 let profesní vzdělávací programy MBA, LL.M. a další se podařilo ve spolupráci s IAL SE vytvořit ve vztahu k oblasti rozhodčího řízení vzdělávací program LL.M. Rozhodce - specialista na rozhodčí řízení, který seznamuje všechny osoby, které se chtějí v budoucnu věnovat rozhodčímu řízení jako rozhodci, nebo jsou majiteli či manažery firem a chtějí při řešení sporů využívat rozhodčí řízení a znát je, s aktuálními trendy v této oblasti.