Banner_540x60_AMSP.jpg

GASTRO_540x60_sleva__002_.jpg

EU_540x60_2.jpg


Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit?

Odbory i zaměstnavatelé volají po kurzarbeitu. Nastal čas na jeho zavedení? Než se legislativci „rozhýbou“, mohlo by být pozdě. O kurzarbeitu se hovoří dlouho. Dlouhodobě je prosazován odbory i zaměstnavateli. Zatím však nenabyl reálné podoby. Přitom by mohl být výhodný pro všechny zúčastněné strany.

Kurzarbeit a částečná zaměstnanost

Kurzarbeit (v překladu zkrácená pracovní doba) zjednodušeně znamená, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Jedná se tedy o jakousi formu dohody zaměstnanců, zaměstnavatelů i státu.

Přestože zkrácenou pracovní dobu v době krize podporuje řada evropských států, u nás byla od roku 2012 pouze upravena tzv. částečná zaměstnanost. Zákoník práce v § 209 povoluje v případě nedostatku zakázek platit zaměstnancům překážku z důvodu částečné zaměstnanosti s náhradou mzdy nejméně 60 % průměrného výdělku. Do konce roku 2011 mohly o překážce rozhodnout pouze odbory a v případě zaměstnavatelů bez odborové organizace, příslušný úřad práce. Nově mohou zaměstnavatelé bez odborů v případě částečné nezaměstnanosti postupovat na základě předem vydaného vnitřního předpisu.

Odbory i zaměstnavatelé volají po kurzarbeitu

České odbory, ale i čeští zaměstnavatelé požadují společně zavedení obdoby německého „kurzarbeitu“ či jemu podobných programů sdílení práce (work sharing). A to co nejdříve. Důvodem pro jeho zavedení je skutečnost, že pomáhá překonat dočasný pokles poptávky způsobem výhodným pro všechny strany. Zavedení kurzarbeitu:

  • zaměstnavatelům pomáhá zachovat jejich konkurenceschopnost tím, že si udrží své kmenové zaměstnance, na nichž záleží ziskovost podniků. Dále šetří náklady spojené s propouštěním, opětovným najímáním a nutným školením, popř. zapracováním přijatých zaměstnanců a také část mzdových nákladů, popř. pojistného na sociální zabezpečení.
  • státu ušetří na celkových nákladech souvisejících s nezaměstnaností. Ty jsou až třikrát vyšší než podpora zachování pracovních míst poskytovaná při využívání kurzarbeitu. Představují je zejména vyplácené podpory v nezaměstnanosti, ztráta na daních z příjmů fyzických osob a na zdravotním a sociálním pojistném, dávky sociální pomoci apod.
  • zaměstnancům zůstane zachována práce a je jim částečně kompenzován snížený výdělek související s kratší pracovní dobou při kurzarbeitu.

Možná podoba kurzarbeitu

Odbory i zaměstnavatelé podporují řešení připravené ministerstvem práce a sociálních věcí s využitím vlastních návrhů a podkladů. Upřesňuje se spouštěcí mechanismus tak, aby celý proces vyřizování žádostí zaměstnavatelů o kurzarbeit podávaných v dohodě s odborovou organizací byl maximálně jednoduchý. Navrhuje se zákonem určit stanovenou míru nezaměstnanosti, při jejímž překročení by bylo možné o kurzarbeit požádat. Naopak při poklesu nezaměstnanosti pod tuto hranici, by bylo podávání žádostí ukončeno. Splněním zákonem stanovených podmínek by zaměstnavateli a tím i zaměstnancům vzniklo právo na poskytnutí podpory ze strany státu.

 

Je reálné zavedení v roce 2013?

Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo, že pracovní skupina o zavedení kurzarbeitu stále jedná. V Německu se díky státní podpoře věnované i touto formou na boj za záchranu pracovních míst podařilo za období od konce roku 2008 do konce roku 2009 přibrzdit při výraznějším poklesu ekonomiky růst nezaměstnanosti na pouhých cca 0,5 % nárůstu. Zatímco u nás nezaměstnanost za stejnou dobu poskočila o více než 4 procenta.

Zaměstnavatelé potřebují udržet i v nepříznivých dobách zkušené zaměstnance. Rádi by je udrželi i při přechodných odbytových potížích způsobených krizí a pomoc státu v tomto smyslu by se jim hodila. Jde především o zachování pracovních týmů. Na ty spoléhají. Pokud se rozpadnou, draze a těžce se dávají znovu dohromady. Proto Němci, Francouzi, Rakušané a další vyspělé země k tomuto opatření sahají. Pomáhá jim získat konkurenční výhodu při oživení, kdy mohou ihned přejít na plný výkon. Zatímco naše podniky musí začít na trhu práce shánět vhodné uchazeče pro své pracovní týmy.

 

Kurzarbeit není samospasitelný

Kurzarbeit je podle ekonoma UniCredit Bank opatřením, které by mohlo v kombinaci s mnoha jinými vést k větší ochotě firem vytvářet zaměstnanecká pracovní místa na dobu neurčitou. Jeho zavedení může být užitečné, není ale samospasitelné. A je méně důležité než jiné podmínky trhu práce. Firmy bude vždy více zajímat výše odvodů za zaměstnance, celková administrativní náročnost spojená s pracovním právem, jakož i pružnost podmínek při nabírání a propouštění zaměstnanců, míní ekonom Pavel Sobíšek. Kurzarbeit chápe jen jako malou nadstavbu nad výše uvedeným.


Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« říjen »
  Po Út St Čt So Ne
40   1 2 3 4 5 6
41 7 8 9 10 11 12 13
42 14 15 16 17 18 19 20
43 21 22 23 24 25 26 27
44 28 29 30 31      

02_EET.png

01_MIST__I___EMESEL.png

03_ANAL__ZA.png

04_MEOHUB.png
04_FB_podnikova_zena.png

04_FB_SC_YB.png

05_FB_R___2016.png

06_YT_R___2016.png


AMSP obrázek 1 AMSP obrázek 2 AMSP obrázek 3 AMSP obrázek 4 AMSP obrázek 5

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Od roku 2001 sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, ženy v podnikání a podnikatele na venkově.